Bakterie hrají v akváriu důležitou roli a plní funkci tzv. biologické filtrace. Prospěšné bakterie rozkládají výměšky ryb a odumřelou organickou hmotu na jednoduché látky - dusičnany, fosfor, draslík a oxid uhličitý. Tyto látky rostliny přijímají jako živiny a CO2 současně udržuje pH vody na optimální úrovni. V akváriu se pak výborně daří rybám i rostlinám bez nutnosti větších zásahů zvenčí a množení řas je omezeno na minimum.
Pokud ovšem bakterie nefungují dostatečně, hromadí se v akváriu  organické a anorganické látky. Zvýšení jejich koncentrace se projeví  zakalenou vodou a výskytem řas. Problém bývá také u vysazování ryb do čerstvě založené nádrže, kdy často dochází k jejich úhynu. Příčina je ve zvýšené koncentraci nitritů NO2, které dusí ryby a prudce snižují jejich imunitu. 

Zjednodušený diagram rozkladu dusíkatých látek v akváriu

Koncentrace NO₃ menší než 30mg NO₃/L = krásně vybarvené rostliny

Koncentraci dusitanů zjistíme pomocí testu Azotin

Koncentraci dusičnanů zjistíme pomocí testu Azotan

Těmto problémům se doporučuje předcházet aplikací přípravků obsahujících bakteriální kmeny, které jsou schopny oxidovat organické zbytky až na nitráty NO₃. Tento způsob je však často neúčinný, protože nedojde k podstatnému snížení koncentrace nitritů NO₂. Proč tomu tak je? Při výskytů dusitanů NO₂ se nejedná o úplnou absenci bakterií. Jinak by dusitany v akváriu vůbec nevznikaly. 
Problém je, že chybí pouze bakterie, které nitrity oxidují na nitráty, což je hlavně bakterie NITROBACTER. Tyto bakterie jsou podstatně citlivější než většina ostatních bakterií na výskyt různých organických látek, nevhodné pH apod. Navíc ke své činnosti potřebují speciální  energeticky bohaté substráty, bez jejichž přítomnosti hynou. Důvod výskytu dusitanů tedy není v primárně v nedostatku bakterií, ale v tom, že tyto bakterie nemají v akváriu k dispozici dostatečně energetický substrát pro jejich přežití. 

Vladimír byl zkušený akvarista, který se svému koníčku věnoval již od dětství a vyzkoušel postupně různé druhy biotopních nádrží. Nakonec mu učarovali rejnoci Potamotrygon motoro.
Věděl, že chov rejnoků je poměrně náročný, a proto se informoval o jejich chovu u zkušeného chovatele. Ten mu vysvětlil, že rejnok potřebuje větší množství kvalitního krmení, ale současně je extrémně náročný na čistotu a kvalitu vody, hlavně na výskyt nitritů. Již při jejich velmi nízké koncentraci přestávají rejnoci žrát a často i hynou. Proto je velmi důležité tyto ryby chovat v dostatečně velké nádrži s velkým a výkonným filtrem a navíc často měnit vodu. Vladimír všem těmto podmínkám vyhověl. Pořídil si 700l akvárium se dvěma výkonnými vnějšími filtry pro případ, že by jeden z nich selhal. Tyto filtry zásadně nečistil současně, aby nenarušil činnost bakterií v obou filtrech. Jeho profesionální přístup byl odměněn skvělým stavem chovaných ryb. Asi po roce se dočkal prvních mláďat, a to hned čtyř najednou. 
Malé rejnočky přelovil do menší, asi 200l, nádrže se dvěma výkonnými na sobě nezávislými filtry a vydatným vzduchováním. V těchto podmínkách mláďata skvěle prosperovala. Vladimír pravidelně měnil vodu a denně měřil hladinu nitritů, protože věděl, jak jsou ryby na jejich výskyt háklivé. Hladina nitritů se stabilně pohybovala na nulových hodnotách. Asi po 3 měsících zjistil, že samice je ve vysokém stupni březosti a podle pohybu mláďat v jejím hřbetu usoudil, že se blíží čas dalšího porodu. Proto původní mláďata prodal dalšímu nadšenci, aby akvárium uvolnil pro novorozence. Vladimír byl samozřejmě natolik zkušený, aby filtry v prázdném akváriu nevypínal. Nechal je dál v činnosti, aby v nich nenarušil činnost bakterií. Termín porodu ale neodhadl přesně, a tak zůstalo akvárium asi 14 dnů prázdné. Pak konečně nastala vytoužená událost a narodili se další tři rejnočci. Mláďata byla krásně velká a po odlovení do menší nádrže nejevila žádné známky stresu. 
Ryby od začátku hltavě žraly. I tak Vladimír zásadně krmil pouze živými nítěnkami, aby nespotřebovaná potrava nezkazila vodu. Hodnoty nitritů byly na nule. Asi po třech dnech Vladimír zjistil, že mláďata přestávají žrát, nejsou aktivní a ztrácejí vitalitu. Při měření hladiny nitritů zjistil, že voda ve zkumavce je jasně růžová, což dokazovalo vysokou hladinu nitritů. 
Vladímirovi to nedávalo smysl, vždyť filtry v nádrži byly zaběhlé. Okamžitě vyměnil část vody a aplikoval do akvária násadu bakterií, kterou zakoupil v akvaristice. Když ani to nepomohlo, přidal do akvária další zaběhnutý filtr a do vody navíc vymačkal filtrační pěnu od dospělých rejnoků. Ani po několika dnech nenastala žádná změna a hladina nitritů se vůbec nesnížila, i když Vladimír měnil každý den asi 25% vody. Po týdnu všichni rejnočci bohužel uhynuli.

Vladimír tuto záhadu konzultoval se svými známými, ale od nikoho nedostal smysluplnou odpověď, kde mohl udělat chybu.

Dokážete přijít na odpověď?

Rejnok Potamotrygon motoro

Kolorimetrické stanovení dusitanů v akvarijní vodě pomocí testu Azotin

Mláďata rejnoků Potamotrygon motoro

Vysvětlení:

Při výskytu nitritů je nutné si uvědomit, že se nejedná o úplnou absenci bakterií. Jinak by nitrity v akváriu vůbec nevznikly. Jsou přítomny pouze bakterie, které oxidují amoniak NH4 na nitrity NO2. Chybí ale bakterie, které oxidují NO2 na nitráty NO3. Hlavním představitelem nitratačních bakterií je rod Nitrobacter. Tyto bakterie jsou daleko citlivější než ostatní na nevhodné pH, výskyt některých látek jako jsou cheláty, součásti různých léčiv, hnojiv apod. Ke své činnosti navíc nutně potřebují specifické organické substráty, které se vyskytují jen v dobře zaběhnutém akváriu. Z toho vyplývá, že aplikace pouhé násady bakterií do čerstvě založeného akvária nemá smysl, bakterie bez potřebné výživy nemají šanci se uchytit a fungovat. Proto v našem příběhu nepomohlo použití plně kolonizovaného zaběhnutého filtru.

Z tohoto ohledu jsou vhodné přípravky, které kromě bakterií obsahují i živné medium.