Kvalita od Atlantiku

Převážná většina akvárií prodávaných na trhu jsou tzv. komplety. To znamená, že akvárium je nabízené včetně krytu s osvětlením a filtrací. Důvodem je samozřejmě “výhodná“ cena. Při prodeji těchto setů mívám málokdy dobrý pocit. Po mnoha letech zkušeností v oboru jsem si vědom mnoha nedostatků, které se za “výhodnou“ cenou skrývají. Nejčastější problémy jsou:

1. Nevhodná filtrace
To znamená příliš výkonný filtr a malý objem filtračního média. Voda je v tomto případě nadměrně provzdušňována rychlým pohybem hladiny, takže v akváriu je málo CO2 pro rostliny a příliš vysoké pH vody. Malý objem filtračního media se rychle zanáší kalem, takže bakterie mají málo kyslíku a nedokáží biologicky čistit vodu. Vznikají nitrity, které dusí ryby a zmenšují jejich imunitu proti nemocem.

2. Nedostatečná intenzita osvětlení

Kdy není respektován požadavek rostlin, které potřebují pro zdárný růst 0,5 W na litr vody v akváriu.

3. Kvalita lepených spojů

V důsledku maximální efektivity jsou akvária strojově lepena. Kvalita tohoto spoje, kdy lepidlo drží sklo pouze na hraně, se zdaleka nedá srovnat s kvalitou a pevností akvária, které lepí zkušený dělník ručně. Tmel je v tomto případě nejen na hranách skla, ale spojuje stěny po celé délce hrany.

Je zajímavé, že tyto nedostatky se zdaleka netýkají pouze akvárií od našich severních sousedů. Se stejnými problémy se potýkají i komplety tzv. renomovaných značek. Inu šetří se všude, bohužel většinou na nesprávném místě. To vše samozřejmě zákazníkům říkáme a nabízíme jim výrobu akvária a krytu na míru při respektování výše uvedených požadavků. Klient si naše argumenty vyslechne, ale nakonec u něj zvítězí výhodná cena. Ve většině případů jsou novopečení vlastníci do týdne nebo dvou zpátky na prodejně a stěžují si na filtr, který víří vodu tak, že se rostliny neudrží v písku. Rostliny nerostou, krčí se u dna, protože mají málo světla. A tak se nakupují nové filtry, složitým způsobem se přidávají další trubice atd. Zákazník si v krátké době o “super“ ceně myslí své. Proto mě velmi zaujala zpráva pražského akvaristy Vládi Grýgery. Ty Karle, povídá mi nedávno, znáš komplety od firmy Aquatlantis ? Jsou perfektně udělaný, s dobrou filtrací a mají skvělý ledkový osvětlení. Sehnat komplet nebylo zdaleka jednoduché, protože tuto značku u nás téměř nikdo nenabízí. Nakonec se mi to povedlo a zjistil jsem, že Vláďa má pravdu. Akvárium se úspěšně vyhnulo výše zmíněným nešvarům. Okamžitě jsem oslovil výrobce, což je portugalská firma Aquatlantis. Po několika mailech a telefonátech jsem projevil zájem, aby moje firma měla výhradní zastoupení pro tuto značku na českém a slovenském trhu. Námluvy nebyly zdaleka jednoduché, protože podobný nápad již dostalo několik mých kolegů v oboru. Lidé z Aquatlantisu nás podrobili důkladnému průzkumu. Zajímali se podrobně o všechny detaily našeho podnikaní, jak dlouho jsme v oboru, kolik máme obchodních partnerů a jakým způsobem je zásobujeme. Dotazy nebraly konce a již to nám naznačilo s jakou péčí a důkladností se v Aquatlantisu o všem rozhoduje. Nakonec padla mince v náš prospěch. Společně se synem jsme se rozhodli navštívit naše nové partnery v Portugalsku, abychom viděli celý provoz a vnikli do podstaty úspěchu u nás zatím málo známe značky.

Snad Vás naše povídání zaujme.

Úterý 5. listopadu, 15 hodin odpoledne a my přistáváme v Lisabonu. První, co nás příjemně překvapuje je klima. Teplota je na listopad velmi příjemná kolem 20 stupňů a jak se později přesvědčíme, neklesá ani v noci. Inu blízkost Atlantiku je znát. Další zajímavost spojená s polohou je jiný čas rozednívání a stmívaní. I teď na podzim se šeří kolem 20 hod večer a svítá až mezi 7 a 8 hod. Z toho vyplývá i jiný způsob života. Portugalci chodí do práce mezi 8-9 hod ranní a pracují až do pozdního odpoledne. Večer kolem 21 hodiny se nezalézá do kanafasu jak u nás, ale začíná se žít. O tom se přesvědčíme, když po ubytování na hotelu vyrážíme na prohlídku Lisabonu. Přiznám se, že nás město zpočátku zklamalo. Šedé, nepříliš dobře udržované budovy, ani vzhled a chování lidí nesvědčí o blahobytu západní části Evropy. Ačkoliv je Lisabon jedním z nejstarších evropských měst s obrovskou kulturní tradicí, střed města postrádá onen genius locci tak jako Praha, Paříž a další podobná města. Je to tím, že Lisabon postihla v 18. století jedna z největších pohrom v dějinách Evropy. Zemětřesení v období svatodušních svátků, kdy ve všech kostelích hořelo tisíce svíček, způsobilo rozsáhlé požáry. Dílo zkázy dokončily obrovské vlny řeky Tejo, v jejímž ústí Lisabon leží.

Střed Lisabonu, čtvrť Baixa je tedy vystavěna relativně nově. Když ale vyjedeme vyhlédavanou turistickou atrakcí elevátorem do části Lisabonu, která je vystavěna v kopcích, náš dojem se mění. Zde z velké části zůstala původní středověká výstavba se spoustou památek a změtí kouzelných křivolakých uliček, ze kterých se otevírají nádherné výhledy na níže položené části Lisabonu a ústí řeky Tejo. Atmosféru dokreslují prodejci jedlých kaštanů, které jak jsme zjistili, jsou velmi chutné. Všude je nesčetně barů, kde se dá osvěžit velmi chutným místním pivem SAGRES. K pivu vám zde automaticky přidají Tapas, což jsou talířky s různým druhem chuťovek. Nejčastěji to jsou olivy, kousek sýra nebo klobásky. Portugalci moc anglicky nemluví, ale jsou velmi přátelští, takže pár španělsko portugalských slůvek, které jsme se naučili v letadle nám stačí. Po několika hodinách procházení dostáváme chuť ochutnat tolik vyhlášenou portugalskou kuchyni. Milujeme mořské plody a tak se vypravíme po stopách podniku, který jsme našli v osvědčeném průvodci. Po cestě míjíme stovky restaurací, které zejí prázdnotou. Ty se ovšem zaplní až mezi 21-22 hod večer, jak se přesvědčíme při návratu do hotelu. Náš podnik je ale vyjímka. Asi je opravdu dobrý, protože všechny stoly jsou obsazené a venku čeká fronta místních. Chceme se otočit, ale rychle se nás ujme číšník a na účet podniku nám nabídne sklenku šampaňského a misku oliv na zkrácení čekání. V našich končinách celkem neobvyklé, co říkáte?

Malá ukázka portugalského jídla

Pečené sardinky s bramborami

Číšníci vevnitř opravdu kmitají, takže stoly se rychle točí a po půl hodině na nás přijde řada. Sedáme si a zvědavě se rozhlížíme. V akváriích jsou k výběru čerství krabi a humři, vzduchem se line lákavá vůně čerstvých ryb a mušlí. Jako předkrm si objednáváme mísu ustříc, škeblí a krabů. K jídlu dostáváme různé kleštičky a jiné nástroje, abychom se dostali do krunýřů a lastur. Zpočátku s nimi zacházíme dosti neohrabaně a tak se stáváme středem pozornosti ostatních hostů. Ujme se nás distinguovaná dáma od vedlejšího stolu a ukazuje jak na to. Ostatní hosté se dobromyslně usmívají a tleskají nám. Maso ryb a korýšů je opravdu vynikající. Bez známky hořkosti, které je typické pro nepříliš čerstvé suroviny. Chuť je naopak jemně nasládlé s příjemnou máslovou příchůtí a doslova se rozpadá na jazyku.Postupně si všímáme ostatních hostů. Většina je krásně oblečena, pánové v oblecích, dámy v šatech. S jídlem se ale vůbec nemažou. Je okouzlující vidět, jak chroupou mezi zuby krabí klepeta a krevetí krunýře a dávají si jeden chod za druhým. Postupně nám dochází, že tak jako se u nás chodí do kina nebo divadla za kulturou, pro Portugalce je základní kultura stolování a jídlo a podle toho si také užívají. Já bych s nimi tedy měnil hned.

Ochutnáváme tapas

Druhý den se jedeme podívat na nejlepší akvaristické obchody v Lisabonu. Většina z nich je velkých, 150-200 m2 a nabízejí pouze akvaristiku, žádné granule a potřeby pro psy a kočky. Ve velkém rozsahu je logicky přítomna mořská akvaristika. K osvětlení jsou všude použity pouze ledková světla. Co nás zaujme jsou ceny. Zatímco ceny techniky a akvárií se pohybují na naší úrovni, ceny ryb a rostlin jsou o 200-300% dražší. Když vidím prodávat danio za 2,5 eura a ramirezku za 5 eur, musím se pousmát. Tady nejsou ceny deformované burzami apod. a dávají prostor pro to, aby se obchod postaral o ryby a rostliny, jak je třeba. Dobré pro prodejnu a i pro zákazníka, který tak dostane rybu v dobré kondici a špičkové kvalitě.

Odpoledne si půjčujeme auto a vyrážíme o 300 km na sever podél pobřeží Atlantiku. Náš cíl je Porto, druhé největší město Portugalska, poblíž kterého se nachází firma Aquatlantis. Během cesty nás zaujaly stovky čápů, kteří podél Atlantiku táhli k jihu. Z Porta odjíždíme do městečka Lordelo a přijíždíme do továrny. Zde nás vítá prezident firmy pan David Pereira ml. a pan Elio Angriman, profesionál mluvící 7 jazyky, který se se stará o prodej po celém světě. Při kávě se dovídáme základní fakta. Firma Aquatlantis funguje přes 20 let. Založil ji pan Pereira starší, který se nyní zabývá vývojem a výzkumem. Před 5 lety firma prošla základní restrukturalizací a vybudovala si kompletně nové výrobní a skladovací prostory. Zaměstnává 160 lidí.

Výrobní hala

Pan Pereira starší se synem a pan Elio Angriman

Zaujaly nás dvě věci. Firma si veškeré komponenty dělá sama. To znamená nejen akvária, ale veškerou truhlářskou práci. Navíc si odlévá a lisuje veškeré plasty. Je kladen důraz, aby naprostá většina materiálů a komponentů byla místních nebo přinejmenším z Evropy. V továrně jsou použity nejmodernější technologie, ale akvária jsou lepena ručně, jak se o tom za chvíli přesvědčíme, když vyrážíme na prohlídku továrny.

Ruční lepení

Všude na provoze je perfektní pořádek a čistota. Postupně procházíme haly a vidíme všechny výrobní procesy. Od řezání a lepení skla, po lisování krytů a dalších plastových komponentů, truhlářskou výrobu a montáž světel. Práce neprobíhá nijak závratným tempem, ale je perfektně a ekonomicky zorganizovaná. Je vidět, že vše se dělá pečlivě a kvalitně.

Proces výroby

Nejvíc nás zaujme místnost, kde se provádí testování a vývoj. Zde se rozhovoří pan Pereira o strategii a základní filozofii výroby. Jejich cíl není vyrobit akvarijní set s co nejnižšími náklady. Jde jim o kvalitu a funkčnost produktu. Pan Pereira dospěl ke stejnému závěru jako já. Zájem o akvaristiku ochabuje proto, že většina existujících kompletů není dostatečně funkčních, aby akvárium mohlo úspěšně fungovat. A dalším problém v dnešní ekonomicky nepříznivé době je energetická náročnost použitých světel a topení.

Testovací místnost

Základním rysem jejich produktů je proto perfektní zpracování skla a plastových nebo hliníkových krytů. Asi největší předností je řešení filtrace a osvětlení. Každý set je vybaven tzv. bioboxem. Jedná se o poměrně velké zařízení, které je kryto černým krytem a přichyceno k zadní stěně akvária, takže nenápadně splývá s pozadím. Zde je umístěno topítko, čerpadlo s výkonem, který je přiměřený objemu akvária.

Ve filtrační komoře jsou umístěny plastové filtrační koše, které jsou s nejrůznějšími náplněmi. Od keramických kroužku a Aquaclaye pro mechanickou filtraci, po zeolit a polyuretan pro filtraci biologickou. To znamená, že nejenom polyuretan jako ve většině kompletů na trhu, ale něco co opravdu funguje.

Vrcholem je ovšem osvětlení. Hlavní myšlenkou bylo vybavit akvária něčím, co dá potřebnou intenzitu světla a přitom bude dostatečně úsporné, aby nezatěžovalo rodinný rozpočet. Proto se Pereirové rozhodli pro led osvětlení. Vývoj světel trval několik let a podílela se na něm universita v Portu. V prvé řadě jde o kvalitu ledek. Běžné ledky na trhu mají spektrum, které nevyhovuje rostlinám, mají malou svítivost a hlavně špatný rozptyl světla. Aquatlantis nyní používá plošné ledky s vysokým výkonem a plošným vyzařováním světla. Je použito několika barev, takže vyzařované světlo má 6800 Kelvinů, což víceméně odpovídá dennímu světlu. Od konkurenčních světel se světla z Aquatlantisu odlišují podstatně vyšší svítivostí.

O tom se sami přesvědčujeme pomocí luxmetru, když porovnáme světlo stejného příkonu od firmy Hagen a Ecolux. Další vychytávkou je, že světla mají na koncích adaptéry, které se dají jednoduše uchytit do zářivkových patic. To znamená, že pokud máte nad akváriem světelnou rampu a chcete nahradit dosluhující zářivky, můžete je lehce nahradit LED osvětlením od Aquatlantis. To má stejnou svítivost, ale poloviční spotřebu. Firma navíc dává na světla 3 letou záruku, s tím že životnost ledek je minimálně 5 let.
To ale není zdaleka vše. Firma vyvinula a nechala si patentovat zařízení, které je podle mě revolucí v akvaristice. Nejnovější LED světla budou chlazena akvarijní vodou vycházející z filtru a vracející se zpět do nádrže. Světlo se tím ochladí, čímž se výrazně zvýší jeho životnost a zachycena energie je použita k ohřevu vody. Topítko už není potřeba. Inu geniální věci bývají jednoduché. Když si spočítate úspory na osvětlení a na topení za rok, dojdete k velmi zajímavým číslům. Komplet od firmy Aquatlantis se tedy jistě vyplatí.

Konec návštěvy proběhl v uvolněné konverzaci. Zjistili jsme, že naše firmy spojuje nejen rodinná tradice. Ale hlavně to, že pro firmu Aquatlantis stejně jako pro nás není prioritou ekonomika, ale radost z práce a spokojenost zákazníka.

Pan Pereira mladší předvádí inovativní techniku – chlazení světla se současným ohřevem vody

Majitelé firmy a Karel Rataj