Pes domácí se z vlka obecného vyvinul před 13000 až 17000 roky, kdy se místo lovu začal živit zbytky z lidských obydlí. Za tuto dlouhou dobu u psů vznikla řada trávicích a metabolických adaptací, takže v současnosti je pes považován za všežravce. U kočky k podobné adaptaci nedošlo a je stále považována za striktního masožravce.
Výživa psů
Strava vlka sloužila k tomu, aby rychle dospěl, rozmnožil se a ulovil si kořist. Vlci se v přírodě dožívají obvykle jen několika let.
Komerčně vyráběná krmiva pro psy (granule, konzervy) jsou na trhu přibližně 150 let, v České republice se začaly široce používat v devadesátých letech 20. století. Poslední dobou se ale řada majitelů začíná vracet zpět k doma vařenému krmení nebo krmení syrovou stravou (biologically appropriate raw food; BARF). Důvodů je několik – vařené krmení a syrová strava jsou považovány za „přirozenější“, lépe stravitelnější a nutričně bohatší způsob krmení. Majitelé často udávají, že takto krmení psi mají lepší srst, jsou aktivnější, netvoří se jim zubní kámen.
Maso nebo granule? Co je pro psa lepší?
Je krmení syrovou stravou opravdu pro psy přirozenější?
Psi se z vlka vyvinuli opravdu před několika tisíci lety. Jejich zažívací trakt se po celou tuto dobu přizpůsoboval krmení zpracovanou stravou. Psi jsou schopni trávit sacharidy, pokud mají na výběr, vybírají si stravu s obsahem přibližně 30 % bílkovin (tedy s obsahem bílkovin daleko nižším, než je v mase). Také je potřeba si uvědomit, že strava vlka sloužila k tomu, aby rychle dospěl, rozmnožil se a ulovil si kořist. Vlci se v přírodě dožívají obvykle jen několika let. Naopak nic z tohoto není cílem u našich domácích mazlíčků. Nejsou výjimkou psi, kteří se dožívají 15 a více let. Syrovou stravu tak není možné považovat za přirozenou.
Stejně jako u koček je krmení syrovou stravou zdrojem řady problémů. Obsahuje patogeny (bakterie, parazity) – při srovnání tepelně upraveného krmení patogeny obsahovalo 0,4 % vzorků, v případě syrové stravy patogeny obsahovalo 11,5 % vzorků. Kromě patogenů tato strava může obsahovat toxiny – množí se případy potenciálně smrtelné otravy botulotoxinem. Kosti mohou způsobit ucpání trávicího traktu, což je stav, který se musí řešit operací. Zejména u rostoucích psů velkých plemen může krmení syrovou stravou vést k ortopedickým problémům. V případě že se majitel rozhodne krmit tímto způsobem, musí si problematiku pečlivě nastudovat, ideálně nechat sestavit krmnou dávkou odborníkem na výživu zvířat, jinak hrozí nutriční deficience.
Syrové maso může obsahovat řadu patogenů, které mohou ohrozit nejenom psa, ale hlavně člověka
Stejně jako u koček je ideálním způsobem krmení zdravých psů krmení kvalitními komerčně vyráběnými krmivy.
Je třeba se vyvarovat levných značek, které mezi prvními třemi složkami obsahují rostlinná krmiva, zejména obilniny. Je proto nutné si pečlivě číst etiketu výrobku. Nejkvalitnějšími složkami je vždy čerstvé nebo sušené maso, masové moučky a živočišné tuky bez specifikace původu jsou méně vhodnou složkou. Vhodným zdrojem sacharidů jsou např. brambory, hrášek a mrkev, ideálním zdrojem tuků je rybí olej. Krmením tímto způsobem se vyhneme nutričním dysbalancím a budeme našemu zvířeti poskytovat bezpečné krmivo. Veterinární diety jsou vhodné pro zvířata nemocná, u zdravých jedinců je jejich preventivní krmení zbytečné až nevhodné.
Brambory jsoupro psy ze všech zdrojů sacharidů nejlépe stravitelné
Lepek, bílkovina obsažená v obilninách, zejména pšenici, je v dnešní době kontroverzní nejen ve výživě lidí, ale i ve výživě psů.
Obilniny jsou v granulích pro psy využívány jako levný zdroj zejména sacharidů. Pokud však chceme pro zdraví našeho psa to nejlepší, měli bychom se takových granulí jednoznačně vyvarovat. Gluten-senzitivní enteropatie (obdoba celiakie lidí) byla zjištěna u irských setrů. V říjnu tohoto roku bylo zjištěno, že lepek způsobuje závažnou poruchu hybnosti border teriérů zvanou cramping syndrom. Podobná zjištění budou pravděpodobně následovat u dalších plemen psů. Již teď se ví, že pšenice funguje u řady psů jako potravinový alergen. Potravinové alergie se u psů projevují svěděním kůže, vypadáváním srsti nebo průjmem. Obilninám tak místo v kvalitních granulích nepatří.
Zejména vyšlechtení psi jsou náchylní na obilniny v granulích
Jak poznáme, jestli našeho psa krmíme správným krmivem? Pes krmený správným krmivem má ideální tzv. výživný stav. Je dobré, aby každý majitel uměl tento výživný stav zhodnotit. Tabulky pro jeho hodnocení jsou pod názvem body condition score chart for dogs volně dostupné na internetu. Srst psa krmeného kvalitní stravou je hladká, lesklá, neobjevuje se olupování ani zčervenání srsti a místa bez srsti. Pes by neměl zvracet, mít průjem nebo zácpu.
Dospělý pes by měl být krmen ideálně dvakrát denně, štěně častěji. Kromě krmení by pes měl mít k dispozici dostatek čisté vody (zdravý pes by měl vypít 80 ml vody/kg/den). Nějakou dobu před a po krmení by pes měl být v klidu, zejména psi velkých plemen, u kterých hrozí dilatace a torze žaludku. Je třeba zdůraznit, že se nikdy nepodařilo plně dokázat, že by krmení granulemi zvyšovalo riziko tohoto onemocnění. Jedinou spolehlivou prevencí tohoto onemocnění je preventivní přišití žaludku – gastropexe. Od stolu by psi neměli dostávat zejména tučné jídlo, protože u nich může vyvolat zánět slinivky břišní. Ideálními pamlsky pro psy je sušené maso.
Vegetariánská strava je pro psy nevhodná.
Pes krmený kvalitní stravou nejen, že dobře vypadá, ale je aktivní a veselý
Těšíme se na Vaše dotazy a komentáře.